Svatý dne 26. dubna: Sv. Kletus
Sv. Kletus: Třetí papež Církve a mučedník víry
Příjmení
Svatý Cletus
Titul
Papež
Narození
1. století, Athény
Smrt
12. července 112, Řím
Opakování
26 dubna
Martyrologie
2004 vydání
Modlitba
Ó Pane, který jsi usilovnou péčí svého blahoslaveného pontifika Anacleta bránil církev před strašlivým pronásledováním, dej nám laskavě, abychom ho vzývali jako svého ochránce a pomohli nám jeho zásluhy.
Patronka
Belmonte del Sannio
Římské martyrologie
V Římě, připomínka svatého Kleta, papeže, který vládl římské církvi jako druhý po apoštolu Petrovi.
Svatý a poslání
Svatý Kletus, jako jeden z prvních nástupců svatého Petra, sehrál zásadní roli v upevnění základů rodící se církve. Jeho poslání se odehrálo v období hluboké nejistoty a nebezpečí, poznamenaného intenzivním pronásledováním křesťanů. Navzdory těmto protivenstvím zůstal svatý Cletus pevný ve svém závazku vést a chránit společenství věřících. Svými dopisy a rozhodnutími neúnavně pracoval na posilování soudržnosti a víry církve, zdůrazňoval důležitost apoštolské posloupnosti a církevního společenství. Jeho oddanost nejen pomohla vytvořit jasnější identitu křesťanů té doby, ale také sloužila jako mocné svědectví oběti a služby, principům, které jsou i dnes klíčové pro křesťanskou misii.
Svatý a milosrdenství
Svatý Kletus v prvních letech formování církve hluboce ztělesňoval princip křesťanství soucit. V čele začínající a křehké komunity čelil výzvě udržet věřící sjednocené pod tlakem vnějšího pronásledování. Jeho vedení nebylo omezeno na pouhé organizační řízení; vyznačoval se empatií a pastorační péčí, kterou nabízel každému členovi své komunity. I tváří v tvář hrozbě mučednictví prokázal Cletus neúnavné milosrdenství a staral se více o duchovní spásu a blaho svých členů než o svou vlastní bezpečnost. Tento přístup nejen posílil duchovní odolnost Církve, ale také zanechal odkaz lásky a oběti, zdůrazňující, jak může být milosrdenství mocnou a proměňující silou, a to i v těch nejdrsnějších podmínkách.
Hagiografie
S. Anacletus se narodil v Athénách po polovině prvního století, předurčen Bohem k tomu, aby moudře vládl církvi v dobách zhoubných. Když se dal brzy na studia, brzy se mezi svými vrstevníky vyznamenal pronikavostí svého důvtipu, láskou k náboženství a…